Rozhodnutí od 1.5.2024

V řízení bylo prokázáno, že se Odpůrce jednáním spočívajícím v registraci doménového jména dopustil neoprávněného zásahu do práv navrhovatelů k ochraně jména a příjmení a pseudonymu.

Dle článku 6 odst. 3 Řádu se může návrh týkat více než jednoho doménového jména pokud jsou totožné Strany. Expert má za prokázané, že v posuzovaném případě jsou oba navrhovatelé úzce spojeni ve svém podnikaní. Odpůrce v řízení sdělil svůj úmysl poškodit prostřednictvím sporných doménových jmen hospodářskou činnost, a to jak samotných navrhovatelů jakožto fyzických osob (zejména poškozením jejich pověsti), tak společností v nichž oba navrhovatelé společně působí. Odpůrce mezi těmito navrhovateli nečinil žádného rozdílu a považoval je za jeden společný subjekt, kdy ve stejný den si zaregistroval všechna sporná doménová jména, a to za účelem poškození hospodářské činnosti obou navrhovatelů jako celku. Z těchto důvodů, proto považuje Expert oba navrhovatele za jednu společnou stranu, kdy v důsledku užívání byť jen jednoho sporného doménového jména Odpůrcem, by nevznikla škoda jen jednomu z navrhovatelů, ale oběma zároveň. 

Skutečnost, že navrhovateli svědčí práva z ochranné známky, ještě samo o sobě neznamená, že žádný další subjekt nemůže oprávněně držet jméno domény, které v sobě obsahuje stejný slovní prvek jako i ochranná známka navrhovatele.

Navrhovatel v řízení také namítl, že Odpůrce se vůči Navrhovateli dopouští nekalosoutěžního jednání a jedná v rozporu s dobrými mravy soutěže. K tomu Expert uvádí, že otázku, zda jednání Odpůrce zároveň naplňuje znaky skutkové podstaty nekalé soutěže, není oprávněn v tomto řízení posoudit, neboť může zkoumat jen splnění podmínek čl. 3.1 Pravidel ADR (viz shodně rozhodnutí 00493).

K prokázání práv Odpůrce k spornému doménovému jméni lze uvažovat pouze o splnění podmínky podle písm. (d) čl. 3.3 Pravidel ADR, a sice o užívání doménového jména k jiným poctivým účelům. Odpůrce však žádný takový účel neuvedl.

Pokud samotné doménové jméno vyvolává vyšší míru pravděpodobnosti vzniku mylné představy o spojení doménového jména s vlastníkem chráněného označení, je namístě požadovat, aby držitel domény na svých webových stránkách pod takovou doménou jednoznačně a na první pohled uvedl, jaký je jeho vztah k vlastníkovi chráněného označení – například zda je autorizovaným prodejcem či distributorem vlastníka chráněného označení. Tuto informaci je třeba návštěvníkovi webových stránek zpřístupnit jasně a zřetelně již při otevření webové stránky, aby měl reálnou možnost se s ní seznámit ještě předtím, než učiní své nákupní rozhodnutí.

Alternativní řešení sporů o domény CZ nelze považovat za obcházení zákona o rozhodčím řízení, ale jde o systém běžně užívaný při řešení sporů o domény ve světě, zejména u sporů o generické domény (UDRP), ale i o doménu EU. Alternativní řešení sporů o domény CZ přitom vychází z obou těchto systémů. Jedná se tak o legitimní způsob rychlého řešení sporů, který zachovává možnost soudního rozhodování v případě, že neúspěšná strana výsledek řešení sporu neakceptuje.

Obecně závazné předpisy, stejně jako judikatura soudů, ztrácejí v rámci doménových sporů do značné míry důležitost a nadále budou aplikovány jen podpůrně. Naopak na významu nabývá (s přihlédnutím k odlišnostem jednotlivých úprav) předchozí rozhodovací praxe o doménových sporech založená na obdobné úpravě jako jsou Pravidla ADR, tj. zejména podle UDRP a nařízení Komise č. 874/2004.

Protože je označení samo o sobě (ve vztahu ke službám souvisejících s automobily) popisné, tj. nemá ve vztahu k nim přirozenou rozlišovací způsobilost (inherent distinctiveness), je třeba posoudit, zda a v jakém rozsahu nabylo (i) získanou rozlišovací způsobilost (acquired distinctiveness) svým užíváním a zda (ii) je příznačné právě pro Navrhovatele. Přičemž platí, že pro popisná (obecná) označení jsou požadavky na prokázání příznačnosti přísnější než u nezapsaných fantazijních (v běžném jazyce se nevyskytujících) označení.